Silithus
Silithus, Ahn’Qiraj a impérium Azj‘Aqir
aleko na jihu, ještě za pralesy sopky Un’gora a za skalami Feralaských hor, leží rozlehlá písčitá poušť s jemným, téměř bílým pískem. Kousky kamenů vyčnívají jako náhrobky těch, kteří zde kdysi položili životy za své království. Tato krajina je totiž vypravěčem antických příběhů. Příběhů, kde mocná říše Azj‘Aqiri byla nakonec téměř zničena.
Pro pravé pochopení podstaty musíme daleko do minulosti, do dob, kdy Studna věčnosti roztrhla svět. Ještě před tím, na jediném kontinentu Kalimdoru, začalo vyčleňování ras a rozdělování území. Tehdy získali Noční elfové svoji moc a Trollové z kmenů Amani a Gurubashi své artefakty. Amani se soustředila na severovýchodní části, Gurubashi obýval pralesy jihu a Noční lidé, později elfové, se soustředili co nejblíže Studny.
Západní planiny, pouště a skály nezůstaly bez vládnutí. Zde se chopila moci rasa inteligentního hmyzu, který zde postupem času vybudoval silné země a vyhnal všechny, kteří se k ní nehodili. Vznikla města Ahn’Qiraj a Azjol-nerub. Ahn’qiraj v Silithusu a Azjol-nerub ztracen na severu v Northrendu. Monumentální stavby velice chytrých hmyzích stvoření udivují svojí velikostí a nedobytností. Proto se také stala postrachem elfů, taurenů a trollů, kteří se rozhodli, že to takto nemohou nadále snášet a dobyjí tuto říši.
Formující se vojska elfů pod vedením Fandrala Staghelma si prorazila cestu dovnitř pouště, založila vesnici Southwind, kde se připravovala na dobytí dalšího světa a nadále samotného města. Avšak jednoho dne brzy po úsvitu se rozlehl všude nepříjemný bzukot a šustění. To Rajaxx povolal své legie, aby táhly proti útočníkům, aby ochraňovaly domovinu, aby dokázaly, že toto jsou jejich země a že cizí zde nebudou tolerovat. Fandralův syn byl zabit, samotný Fandral byl obklíčen a byl donucen kapitulovat. Město Southwind se stalo základnou, ve které hmyzí bytosti upěvňovaly pozici. Fandral pozoroval vše z Un’gora z hřebene hořícícho pera. Síla Azj’Aqiri byla větší, než předpokládal.
Jednoho dne při útoku Aqirajských na Jeskyně času se vyburcovala letka bronzových draků a vyvolala osudnou bitvu. Shromáždila draky všech letek, udala vedení synům Alexstrazy, Ysery a Malygose a ve spojení s elfskými silami zaútočila na impérium.
Brána ke vstupu do Sillithuse rozbita, vesnice Southwind téměř zničena, armády putují před brány města Ahn’qiraj, které bylo stále silné a dokázalo dobře vzdorovat.Tam se letky zastavily, armády ukončily své tažení a brána do města byla veliteli zakouzlena mocnými kouzly, které mohou být zrušeny jenom tehdy, pokud se najdou noví hrdinové, kteří dokáží prorazit až do neznámého města a zničit tak kompletně říši Azj’Aqiri.
Samotné město je tvořeno dvěma celky, městem, tedy spíše ruinami starého města, kde sídlí armáda a poslední z členů jižní říše Azj’Aqiri. Zde, na vyvýšených místech, mají své místo hmyzí letci, jejich velitel Ayamiss a mnozí jiní. Zde také hlídá své poslední postavení Rajaxx, obklopem svými věrnými. Velitelem tohoto celku je na nejvyšším místě posazený Ossirian, vzledem připomínající egyptského boha Harakhty, jednoho ze slunečních bohů. Jméno Ossirian je poctou bohovi Osirisu, bohu smrti a zmrtvýchvstání.
Samotný chrám Ahn’Qiraje je složitým komplexem podzemních chodeb hlídaných sfingami. Zde také přebývají draci ve svých lidských podobách, kteří se sem dostali v dávných dobách. Od tehdy čekají, aby mohli nové armádě dát sílu, rady a spolu s nimi si vybojovat toto území. Hlouběji v celku narazíte na velitele pozemních brouků, na lidské vážky a i na obří červy. Hlouběji v instanci najdete dva strážce tajemné chodby. Tam na konci má svoji komnatu jeden ze starověkých bohů, C’Thun.
Velitelka kněží, Shiromar, hybernována spí, aby po svém probuzení mohla uděřit na gong, volajíc tak staré velitele před bránu do Ahn’qiraj, aby ji otevřeli a tím umožnili konečné dobytí. Legenda praví, že staří sluhové Qiraj mohou být nápomocní těm, kteří si dokáží podmanit poslední baštu tohoto antického impéria.
Autor: Baskerwille