Stvoření světa
ak jako všechno kolem nás, ať již živé, či mrtvé, má i Warcraft svou historii. Historii tak rozmanitou, že by mu ji leckdo záviděl. Historii, jež má svůj počátek za dávných dob, kdy ještě nebyl znám žádný hrdina, žádná bitva, ba ani Azeroth. Byly to doby, kdy se teprve formoval vesmír jako takový. Ačkoliv nikdo neví, jak byl vesmír vlastně stvořen, jsou známy dvě nejpravděpodobnější teorie o jeho vzniku. Jedna z nich hovoří o všemohoucí bytosti, která vesmír stvořila jako celek a vládne mu. Ta druhá, více pravděpodobnější, pojednává o velké explozi vyvrhující nekonečné světy do Great Dark (Velké Nicoty). Great Dark je označení pro vesmír ve Warcraftu. Ať tak, či onak, vesmír byl stvořen a připraven na příchod Titánů.
Vytváření světů
Titáni, obrovští bohové s nesčetnou silou pocházející ze vzdálených koutů kosmu, putovali skrz Great Dark a přetvářeli statisíce světů, na které narazili. Nedotčeni jakoukoliv špatností, nastolovali Titáni ve světech mír a klid, nechávali ze země vyrůstat úchvatné pohoří, vodou naplňovali nejhlubší moře a rozpohybovali mraky. Nižším rasám poté dávali moc o pečování nad jejich světy. Vznešení Pantheon, titánští nejvyšší councilové, vnesli do těchto světů řád místo chaosu. I když šlo všechno hladce, Pantheon nezapomínali na zlo z okolní galaxie. Ohromné armády démonů, ztělesněného zla, byly připraveny zničit vše dobré, každičký život, na který narazily. Titáni, neschopni pojmout zlo v jakékoliv podobě, bojovali proti démonům a snažili se nalézt způsob, jakým je zastavit.
Zvrácený Sargeras
I přes urputnou snahu Titánů si démoni nakonec cestu do Great Dark našli. Pantheon proto povolal do první linie, na obranu nových světů, Sargerase, svého nejlepšího válečníka. Sargeras, bronzový Titán, plenil armády démonů po mnoha tisíciletí. Avšak byly zde dvě rasy mocný démonů, kteří čerpali svou sílu z vesmíru. Eredaři, zákeřní černokněžníci vládnoucí krutou mocí, kterou domorodé obyvatele nových světů mutovali na démony, byli tak silní, že i Sargerasova obrovská moc nic nezmohla. Bronzový Titán byl znechucen nejen bezmocí, ale i zkažeností těchto démonů. Ačkoliv Sargeras upadal do deprese, nakonec dokázal Great Dark těchto černokněžníků zbavit – chytil je do pasti v rohu Twisting Nether. Když se Titán skoro vzpamatoval ze zmatenosti a neštěstí, musel čelit druhé skupince mocných démonů, Nathrezim (Páni děsu). Nathrezim ovládali další světy, jejich společenstva obraceli na temnou stranu a nechali je proti sobě bojovat. Pro Sargerase nebyli tak hroznými bojovníky jako Eredaři, ale zanechali v něm další stádium zkaženosti. Všemi těmi boji proti démonům byl Sargeras nakonec přeplněn zkažeností a začal věřit v nový cíl. Už neviděl jen harmonii, lásku, dobrotu, on viděl chaos, krutost, zlo. Pantheon a ostatní Titáni se snažili v Sargerasovi probudit laskavost, tišili ho, ale Sargeras už nebyl ochráncem nevinných, nyní byl jejich nejhorší noční můrou, smrtí. Dokonce i Sargerasova titánská podoba se v důsledku zkaženosti, která zamořila jeho kdysi vznešené srdce, změnila. V jeho očích, vlasech a vousech vypukl oheň a jeho bronzová kůže se potrhala, aby mohla odkrýt nekonečnou zásobu ohromné nenávisti.
Sargerasova armáda
Když byl Sargeras plně rozhodnut, jak bude pokračovat jeho zvrhlý život, uvědomil si, že potřebuje armádu. Armádu tak silnou, aby mu každičký svět ležel u nohou. A tak temný Titán osvobodil z pastí jak Eredary, tak Nathrezim, vždyť oni byli do jeho nástupu to nejstrašnější ztělesnění zla ve vesmíru. Z řad démonů si vybral dva nejstatečnější Kil'jaedena a Archimonda. Kil'jaeden měl na starosti verbování armády jeho veličenstva, Nathrezim pod jeho vedením hledali ve všech částech vesmíru další démony. Nejvyšším z Nathrezim byl Tichondrius, Kil'jaedenův dokonalý voják. Mocný Archimonde dostal na starost vedení Sargerasovy armády, jeho podřízení byli Eredaři s jejich vůdcem Mannorothem. Jakmile Sargeras viděl svoji mocnou armádu, vydal rozkaz k zničení každého světa vytvořeného Titány. Ano přesně tak, Sargeras se rozhodl bojovat proti svým bratrům. Svou armádu nazval Plamenná legie a dodnes nikdo neví, kolik světů padlo pod jeho křížovými výpravami.
Azeroth a Staří bohové
I když byli Titáni hodně zasaženi Sargerasem, stále pokračovali v přetváření světů. Formovali každou planetu podle toho, pro co se nejlépe hodila. Jednoho dne však narazili na malý svět, dnes známý jako Azeroth. Přestože se zdál Azeroth stejný ostatním planetám, bylo v něm něco více. To navíc zde představovali Staří bohové, bytosti nezměrného zla. Staří bohové přísahali, že vyženou Titány z jejich světa, a tak začal boj o Azeroth. Armády Starých bohů vedeny Ragnarosem Pánem ohně, Therazane Matkou skal, Al'Akir Pánem větrů a Neptulonem Pánem přílivu byly i přes jejich nezměrnou moc poraženy. Aby Staří bohové dále nerušili tento svět, byli Pantheonem zavrhnuti daleko pod povrch světa. S odchodem jejich přisluhovačů, elementálů, se příroda uklidnila a svět se srovnal do pokojné harmonie. Titáni již nikým nerušeni začali s výstavbou tohoto světa. Aby na to nebyli sami, povolali si různé stvoření k nápomoci. Dali život trpaslíkům, vytvořili jim velké kameny ke kopání ohromných jeskyň a v moři jim pomáhali mírumilovní mořští obři. Po tisících letech práce byli Titáni hotovi, vytvořili dokonalý kontinent. Uprostřed kontinentu udělali studnu se záhadně stříbrnou vodou, Studnu věčností. Studna věčností pomáhala dále se rozkvétajícímu světu a byla zdrojem magie pro jeho obyvatele. Jakmile bylo dílo dokonáno, pojmenovali kontinent Kalimdor (Země věčného svitu hvězd).
Draci
Pantheon a jeho Titáni byli s Azerothem hotovi, zažehnali hrozbu Starých bohů a další světy čekaly na jejich dary. Jen poslední věc museli zařídit. Museli někomu přenechat vládu nad Azerothem, vybrali si ty nejsilnější z nejsilnějších, velmi inteligentní stvoření, draky. I když to nebyli draci, ale jen dračí vážky, jednou budou určitě tomuto světu vládnout s rozumem a dopřávat mu harmonii Titánů. Bylo vybráno pět nejsilnějších a největších vážek. Nejmocnější z Pantheonu předali svá vědění těmto drakům, později známím jako Aspekti.
Aman’Thul, nejvyšší Pantheonu, vložil část své ohromné moci do bronzového draka – Nozdormu. Praotec zmocnil Nozdorma ke střežení samotného času a hlídání stále se nevyzpytatelných nitek osudu. Klidný Nozdormu byl znám jako Věčný.
Eonar, patronka života, dala část své síly velkému červenému draku Alexstrasze. Alexstrasze se poté vždy říkalo Strážkyně života a byla pověřena ochranou všech živých bytostí na celém světě. Díky své moudrosti a bezmeznému soucitu byla korunována Dračí královnou a získala nadvládu nad svým druhem.
Eonar také obdařila Alexstraszinu mladší sestru, malou a skvěle se pohybují dračiči Yseru, částí přírodního vlivu. Ysera upadla do nekonečného spánku, směřující k probouzejícímu Snu tvoření. Známa jako Ta ze sna měla dohlížet na Smaragdový sen.
Norgannon, strážce titánských vědomostí a vedoucí mág, podaroval modrého draka Malygose částí své ohromné moci. Od té doby se Malygosovi říkalo Spřádač kouzel, strážce magie a skrytého tajemství.
Khaz'goroth, titánský tvůrce a kovář světa, propůjčil část své nadpřirozené moci ohromnému černému drakovi Neltharionovi. Dobrosrdečnému Neltharionovi, také známému jako Strážce světa, byla dána nadvláda nad pevninou světa. Ztělesňoval všechnu půdu světa a sloužil jako Alexstraszin největší pomocník.
To, co začalo stvořením vesmíru, pokračovalo přes Titány, až k vytvoření Azerothu spolu s draky. Nyní už nic nebránilo Titánům opustit tento dokonalý svět s domněním, že se o něm Sargeras a jeho Plamenná legie nedozví. Azeroth si mohl nyní psát své kroniky již úplně sám, byl stvořen k tomu, aby se na něm odehrávaly vítězoslavné války a po jeho zemi chodili mocní hrdinové.
Autor: Fratik